Ektoparazité | CZKP
Český klub potkanů z.s.
Czech Fancy Rat Club


Partneři klubu:

  • logo_ckp_sponzori
  • happy_rats_sponzor
  • IonicCARE---logo-2014_barvy1_okno
  • animal_hope_baner
  • ratlove_baner
  • Časopis Potkan
  • Časopis HAF&MŇAU
  • RODENTIAnew_upr
  • stelta_logo_eu_upr
  • avicentra_web
  • candies-barva-prom
  • Logo_mixbox_web
  • Versele-Laga_web
  • ImmuneRegen_logo_baner
  • Hulin_logo_web

Ektoparazité

(všenky, vši, svrab a další)

Nejčastější potkaní parazité žijící na kůži či v kůži, jak je rozpoznat a úspěšně léčit.

Vši, všenky a další roztoči

Parazité, vyskytující se a parazitující na kůži a kožních derivátech potkanů. Často jsou druhově specifičtí pouze pro potkany – nepřenáší se na jiné druhy (výjimkou je přenos potkan – myš a naopak). Některé citlivější jedince mohou parazité pokousat, avšak nemnoží se na nich.

Potkan se roztočem může nakazit buď kontaktem s jiným nakaženým potkanem, nebo podestýlkou či krmením, které se skladuje na místech, kam se může dostat nakažený divoký potkan. Dále z oblečení člověka, který byl ve styku s nakaženým potkanem, ale i třeba z trávy, kde se takový potkan proběhnul.

Nejčastěji u potkanů nacházíme tyto ektoparazity: Myobia musculi, Radfordia ensifera, Polyplax spinulosa, Cheyletiella parasitovorax aj.

Autor fotogalerie všenek: Monika Lenerová

Základní informace

  • Prvním příznakem přítomnosti parazitů v srsti je svědivost – potkan se častěji drbe, čistí, „vykusuje“ místa v srsti. Při rozhrnutí srsti jsou patrné pohybující se žluté nebo červeno – hnědé „tečky“ (parazité), či na chlupech nalepené hnidy.
  • Vyskytují se také stroupky či lysiny v srsti, zejména při dlouhodobém či silnějším napadení.
  • Často jsou těmito parazity napadeni potkani ze zverimexu, ale poměrně často se vyskytují i v domácích chovech – všenky či jiné parazity lze velmi jednoduše přinést s podestýlkou či krmením.

Autor fotogalerie všenek na mláďatech: Bc. Jana Veselá

Léčba

  • Léčba není náročná, avšak musí být důsledná a často je nutné ji zopakovat, aby se skutečně zlikvidovala veškerá vývojová stadia parazitů.
  • Nejméně invazivní léčba je tato: mezi lopatky kápneme kapku Strongholdu (jedná se o Stronghold určený pro koťata a štěňata do 2 kg, růžové balení) nebo Ivomecu, u kterého se obvykle aplikace musí ještě 2x opakovat po cca 7 až 10 dnech.
  • Stronghold je dražší přípravek, avšak velmi šetrný, je možné ho použít i na mláďata a oslabené jedince. Ivomec je cenově výhodnější, avšak nepříliš šetrný, nelze ho použít na mláďata a je kontraindikován (tedy je nevhodné ho použít!) u březích a kojících samic!
  • Dále je možno použít postřiky či koupele – Arpalit neo či Difusil V. Nevýhodou je větší míra stresu při aplikaci a kratší doba působení. Opět je nutno opakovat, protože přípravky zabíjí pouze dospělce parazitů.
  • Pro úspěšnou léčbu je nezbytné provést důkladnou asanaci klecí a veškerého vybavení, ve kterém potkani pobývali (vystříkat Arpalitem či Biokillem, zlikvidovat veškerou podestýlku a látkové vybavení)
  • PREVENCE: karanténa před přidáním zvířat k ostatním (zejména u zvířat původem ze zverimexu, burzy, velkochovu), přemražování krmiv a podestýlek

Potkaní svrab

Svrab je kožní onemocnění, způsobené roztoči rodu Notoedres. Jde o ektoparazita, žijícího ve svrchních vrstvách kůže, kde si hloubí chodbičky a živí se tkáňovým mokem.

Potkan se roztočem může nakazit buď kontaktem s jiným nakaženým potkanem, nebo podestýlkou či krmením, které se skladuje na místech, kam se může dostat nakažený divoký potkan, z oblečení člověka, který byl ve styku s nakaženým potkanem, ale i třeba z trávy, kde se takový potkan proběhnul.

Autoři fotografií: Monika Lenerová, Lukáš Maleček

Základní informace

  • U laboratorních potkanů se nejčastěji vyskytují dvě formy svrabu – kožní forma svrabu (původce Radfortia muris) a ušní forma svrabu (původce Notoedres muris). Svrab, který mívají potkani, je přenosný pouze mezi potkany a myšmi navzájem, člověk nebo jiné zvíře se jím nemůže nakazit (respektive citlivější jedinci mohou být pokousáni).
  • Kožní formu svrabu poznáme podle červených stroupků na těle potkana a prořídlé srsti. Potkan se také může čistit/škrábat více, než je obvyklé. První příznaky v podobě stroupků nalezneme v srsti pod krkem, na spodní čelisti, za oušky a mezi lopatkami. Pokud se svrab neléčí, svrab se zhorší do podoby velkých mokvajících strupů po celém těle. Celé napadení svrabem provází nepříjemné svědění, potkan je neklidný a podrážděný.
  • Ušní formou svrabu bývají nejčastěji nakažení potkani ve zverimexech nebo velkochovech. Nejčastěji se vyskytují na uších, kde si jich také nejsnáze všimneme, ale mohou být i na ocase, končetinách, u nosu a očí nebo u genitálií. V počátku nemoci se potkanovi na postiženém místě vyskytnou malé puchýřky, později připomínají vzhledem bradavice – na uších se svrab projevuje jako květákovité zduřeliny. Pokud nedojde k včasnému zaléčení, může dojít k nevratné deformaci postižených částí těla (hrozí i nekróza akrálních částí těla).

Autor fotogalerie ušní formy svrabu: Bc. Jana Veselá

Léčba

  • Léčba není v počátku stádia nijak náročná. Veterinář může pro potvrzení diagnózy provézt seškrab kůže (musí se jednat o hluboký seškrab), avšak šance, že se mu povede seškrábnout vzorek kůže i s roztočem je cca 50%, neboť roztoč se zavrtává do hlubokých vrstev kůže. Příznaky svrabu jsou typické a zkušený veterinář (i chovatel) je ihned rozpozná, není tedy nutné potkana touto procedurou zatěžovat, neboť léčba je následně jednoduchá a neinvazivní.
  • U ušního svrabu jsou krusty na uších plné roztočů, tedy snadno dostupné a mikroskopické potvrzení je tedy běžným postupem.
  • Mezi lopatky kápneme kapku Strongholdu (jedná se o Stronghold určený pro koťata a štěňata do 2 kg, růžové balení) nebo Ivomecu, u kterého se obvykle aplikace musí ještě 2x opakovat po cca 10-ti dnech. Pokud je svrab delší dobu neléčený, je potřeba Ivomec aplikovat injekčně. Závažněji postižená místa je dobré dezinfikovat Betadine nebo jinou dezinfekcí, abychom ulevili svědění či infekci. Při vážném postižení a extrémní svědivosti jsou indikovány k léčbě i kortikoidy.
  • Stronghold je dražší přípravek, avšak velmi šetrný, je možné ho použít i na mláďata a oslabené jedince. Ivomec je cenově výhodnější, avšak nepříliš šetrný, nelze ho použít na mláďata a je kontraindikován (nesmí se používat!) u březích a kojících samic!

     

    Neléčený svrab může skončit smrtí potkana! (Mluvíme o těžkých formách svrabu, pár stroupků smrtelných není…).

  • Stejně důležité, jako správná léčba je ale i kompletní dezinfekce celé klece, včetně jejího vybavení. A to před začátkem léčby, v jejím průběhu ale i po jejím skončení. Může se použít Savo, je potřeba důkladně vše opláchnout a nechat vyvětrat. Vhodné je také celou klec a prostory vystříkat Arpalitem či Biokillem. Důležitá je i výměna oblečení po manipulaci s nemocným potkanem nebo klecí a vyprání hamaků na 60° či lépe rovnou vyhození veškerého látkového vybavení.
Svrab pod mikroskopem

Svrab pod mikroskopem
Autor fota: Katka Boušková

Blechy

U potkanů můžeme nalézt také blechy – nejsou typické pro potkany, ale jsou na potkana přeneseny nejčastěji od psů nebo koček, žijících s potkanem v domácnosti. Blechy nejsou druhově specifické a na potkanech dále parazitují a sají krev.

Setkáváme se s těmito druhy: Ctenocephalides felis, Ctenocephalides canis.

Základní informace

  • Přítomnost blech v potkaní srsti zjistíme buď podle přímé přítomnosti blech, nebo blešího trusu – drobné černé „tečky“ (zrnka) v srsti.
  • Odlišíme ho snadno od špíny či jiného materiálu- trus dáme na bílý papír a rozmícháme v kapce vody – pokud se zbarví do červena (uvolní se natrávená krev), jedná se o bleší trus.

Léčba

  • Léčíme přípravky s účinnými látkami permethrin nebo fipronil (Arpalit Neo, Difusil V, Frontline )

Čmelíkovec krysí (Ornithonyssus bacoti)

Nepříliš známý ektoparazit, vyskytující se zejména ve velkochovech potkanů, myší, či jiných hlodavců, ve zverimexech, odkud je možné si ho přinést do chovu.

Přenosný na člověka!

Je to roztoč o velikosti 0,7 až 1,1 mm, žlutohnědé barvy, po nasátí krve červenohnědé až temně fialové barvy

Základní informace

  • Čmelíkovec žije mimo potkana – v jeho prostředí, zalezlý ve škvírách či podestýlce, vylézá pouze pro nakrmení – saje krev. (vylézá v noci).
  • Je velmi teplomilný a saje krev zejména v nočních hodinách.
  • Prvními příznaky jsou poštípání nejen zvířat (svědivost, neklid), ale i majitelů. Roztoče lze nalézt na zvířatech nebo v podestýlce.

Léčba

  • Důležitá je velmi důkladná očista veškerého vybavení, klecí a míst, kde se potkan pohyboval – vystříkat přípravky typu Arpalit, Biokill aj.
  • Nutné odstranit veškeré podestýlky, dřevěné (či jiné porézní materiály) a látkové vybavení.
  • Zvířata je možno ošetřit Strongholdem či Ivomecem (kapka za krk) či jinými přípravky s repelentním efektem (avšak většina dalších přípravků typu spray či koupel má účinek velmi krátkodobý).
  • Při poštípání samotných majitelů je vhodné navštívit lékaře a poradit se s ním o dalším postupu.

Další informace:

Autoři: Tereza Nováková, Jana Veselá, Dana Štěpánková
Korekce a doplnění: MVDr. Romana Kastlová




Český klub potkanů z.s.

Czech Fancy Rat Club

czkp@email.cz

© 2013 - 2016

Všechna práva vyhrazena

webdesign: czgrafik.cz

programování webu: Lukáš Maleček (Dr.LuckyLuke)

Reklamní lišta poskytovatele prostoru: