O podestýlkách pro potkany

Výběr podestýlky je hned po koupi klece a krmení jedna ze základních věcí, kterou bychom měli řešit ještě před pořízením samotného potkánka. Jak ale poznat tu pravou? S ohledem na své předchozí zkušenosti a roky zkoušení všech možných (i opravdu „nemožných“) typů vám nabízíme velké shrnutí podestýlek doplněné o různé tipy a triky.

Začínáme s výběrem

Správná podestýlka by měla být dobře savá, pohlcující pachy a nesmí způsobovat alergii vám ani členům vaší domácnosti (samozřejmě ani samotným zvířatům). Musí tedy jednoduše vyhovovat všem. Kolikrát právě na rodině záleží, zda vám povolí ještě třetího, čtvrtého (či desátého :)) mazlíka, ne vždy je rozhodování jen na nás. Argument o nevábné vůni linoucí se z klece bývá mnohdy zásadní… V neposlední řadě by vám měla podestýlka vyhovovat i finančně. Na trhu je velký výběr různých druhů steliv. Které je tedy pro vás to pravé?

Dobrou variantou je na začátek koupit více typů podestýlek v menším množství a postupně je odzkoušet. Já sama jsem před sepsáním tohoto textu vyzkoušela všechny zmiňované a to tak, že jsem stejné množství steliva (cca 6 litrů) dala do klece skupině samic a skupině samců (v mém případě 4-6 zvířat ve skupině). Podestýlky pak porovnávám s klasikou, kterou seženete v každém zverimexu, tedy s hoblinami, někdy jsou chybně nazývány také „pilinami“. Pokud byste se zeptali, co beru jako „průměr“, jsou to právě ony. Kolem klece dělají nepořádek, maximálně po týdnu musíte akutně vyměnit… Nic pro mě.

Pravdou také je, že každému nemusí vyhovovat ta stejná podestýlka, i když jiný chovatel na ni nedá dopustit. Podestýlku navíc můžete časem i přizpůsobovat měnícím se nárokům své potkaní smečky či samotným jedincům. Starý potkaní samec bude vyžadovat jiný typ podestýlky než skupina několika aktivních samic. „Pro a proti“ – souhrn postřehů chovatelů můžete posoudit u každé podestýlky – na konci textu.

Kočkolit do záchůdku – dobrý základ

Ideální podle mě je podestýlky vhodně střídat a kombinovat. Pokud používáte např. skart (třeba z finančních důvodů), je lepší dát pod něj slabou vrstvu kočkolitu (pohltí přebytečnou vlhkost, pach a cenově jste stále ještě dole) a doplnit klec zároveň potkaním záchůdkem. Do něj pak nasypeme samotný kočkolit a na něj vložte malou dlažební kostku nebo jiný vhodný kámen, aby si potkan sezením v kočkolitu zbytečně nevysušoval a neotlačoval tlapky.  Potkani rádi chodí značkovat na kámen, zároveň si trochu obrousí drápky. Tento typ záchůdku lze použít v každé kleci, prodloužíte tak životnost své podestýlky. POZOR – nikdy nedávejte kočkolit jako samotnou podestýlku, z výše uvedených důvodů. Kočkolitu je mnoho druhů, od klasických bentonitových po různé minerální a silikonové, které mohou několikanásobně cenou převýšit nejlevnější verzi. Skart na začátku zmiňuji hlavně proto, že je jako podestýlka naprosto nevhodný a je třeba ho často měnit. Pokud máte možnost používat něco jiného, zůstala bych u skartu jako u „zpestření pro zábavu“, potkani si s ním rádi hrají.

Mimochodem, v souvislosti s bentonitovým kočkolitem jsem se setkala s obavou, co se stane, pokud potkan kočkolit ochutná nebo dokonce sní. Jednu slečnu vystrašil veterinář případem psa, který si ucpal střeva po „vyluxování“ kočičího záchodu.  Upřímně, potkan není hloupý, aby ve velkém baštil „hlínu“… Když ho ochutná, zjistí, že tohle opravdu nebude to pravé na zub a víc ho jíst nebude. Pro jistotu používám kočkolit až od 5-6 týdnů věku mláďat, keré se s ním setkají až ve společné kleci a do té doby mají v záchůdku klasickou podestýlku.

Z čeho vybírat

Pokud máte rádi pořádek kolem klece, dobrá volba jsou velké koňské hobliny nebo dřevěné pelety, které jsou dvojího druhu – klasické pro zvířata a alternativní pelety na topení (také se jim říká „dřevní“). Ty druhé jsou rozhodně cenově výhodnější a kvalitou srovnatelné, ne-li lepší. Určitě si ohlídejte kde, z čeho a za jakých podmínek jsou pelety vyráběny. Z vlastní zkušenosti vybírám pelety světlejších barev, certifikované dle mezinárodní normy, čistě zabalené a od tradičního českého výrobce. Ideální volbou jsou dřevěné pelety vyráběné přímo na pile (myšleno výrobcem), určené pro zvířata. Kvalitu pak máte zaručenou. Klasické koňské hobliny seženete pouze ve velkém balení (cca 20 kg), které normálnímu PET chovateli vlastnícímu 2-3 potkánky, vydrží v pohodě klidně rok. Pokud máte kde skladovat, nevadí vám prvotní vyšší náklad, mohu doporučit. V dnešní době se už i pár českých výrobců zaměřuje na velké bezprašné hobliny, které koupíte v normálním chovatelském balení.

Pro chronicky vrkající zvířata, majitele alergiky a větších množství zvířat, je určitě výhodnější podestýlka z „tvrdšího“ dřeva, původem z listnatých stromů (buk, dub). Ta na rozdíl od jehličnanů (smrk, borovice), obsahujících silice (reagují s močí potkanů a mohou dráždit dýchací cesty potkanů), dobře saje a pohlcuje čpavek. Konkrétně se jedná o dubové nebo bukové hobliny nebo štěpky. V dnešní době lze bukové, dubové i olšové štěpky bez problémů pořídit ve specializovaných obchodech. Stále více chovatelů přechází z odštěpků pro koně, které se dají koupit pouze po velkých baleních a jsou vyráběny z měkčího dřeva, právě na výše zmíněné typy štěpek.

V rámci testování jsem narazila i na podestýlky, které bych nazvala jako typ „agro“. Jedná se o podestýlky nedřevité, původem ze slámy, sena, konopí či kukuřice, zkrátka rostoucí na poli. Všechny moc pěkně voní, se savostí na tom už stejně ale nejsou. Příjemně mě překvapily válečky (pelety) nazvané jako „obilné stelivo“ a válečky ze sena a slámy z Vysočiny. U obou je zaručeno, že si s nimi nepřinesete z pole i nežádoucí kamarády do srsti (jsou sterilizované). Obě podestýlky vydržely v klecích nadprůměrnou dobu.  k obilnému stelivu bych měla jen jednu výtku – vyteklá napáječka pod tunelem převlhčila podestýlku, objevila se trochu plíseň (beru to jako nestandardní zkušenost, kdyby voda nevytekla zrovna pod tunel, asi by to normálně vyschlo). Slaměné pelety bych zařadila hned po nich. Slaměné hobliny mě moc nepřesvědčily, hodnotím je jako slabý průměr. Kukuřičná vřetena patří mezi lepší podestýlky, ale jen pokud máte méně zvířat.  Jako podestýlka pro 5 samců se mi zdály spíš průměrné. Problémem může být, že z těch čerstvě balených mohou potkani chytit svrab. Máte-li možnost, uskladněte balení minimálně na dva týdny na lodžii, popř. je nechte přejít teplem nebo chladem (někdo používá mikrovlnku, balík podestýlky se dá v zimě nechat přemrznout na balkoně nebo v autě, menší v mrazáku). Posledním agro typem je konopná podestýlka, konopné pazdeří.

U konopného pazdeří výrobci slibují doslova zázraky, z osobní zkušenosti mohu říct, že je pazdeří opravdu dobré. Hezky voní, dobře saje, jediná nevýhoda je, že u nižších vaniček hrozí nepořádek kolem klece. Dá se koupit ve velkém chovatelském balení, které vydrží poměrně dlouho. Pokud ho chcete vyzkoušet (teď bude následovat malá reklama… :)), zajděte si na výstavu do Toulcáku pořádanou naším klubem. V boxech najdete právě konopné pazdeří, které se velmi osvědčuje.

Nejen pro bolavé tlapky

Do kategorie nejšetrnějších podestýlek bezesporu patří válečky z buničiny. Jsou jemné na tlapky, zvláště vhodná pro stará zvířata s otlaky. O její savosti a škodlivosti v ní obsaženého silica-gelu (na dýchací cesty potkanů) se mezi potkanáři vedou stále diskuze. V tuto chvíli se již dá koupit i speciální varianta např. s aloe vera nebo koloidním stříbrem, namodralý gel jsem v nich už nezaregistrovala. Někdo na tuto podestýlku nedá dopustit, ovšem já se řadím do druhé skupiny. Pod pár samic možná ano, pro samce nebo mláďata se mi prostě neosvědčila. Po třech dnech jsem musela čistit. Na druhou stranu – velká výhoda této podestýlky je, použít ji do porodního boxu, kde se dá dobře ohlídat, zda porod probíhá dobře. Na klasické podestýlce nejdou kapky krve vidět tak dobře, jako na bílé buničině. Další kategorií jsou speciální podložky pro miminka/inkontinenční podložky, vhodné např. pro potkany po operaci a seniory. Jako šetrnou podestýlku pro tlapky lze použít i staré bavlněné hadry nebo skart, potkan pak sice bude na měkkém povrchu, pro vás to ale znamená čistit minimálně jednou za dva dny, spíše denně.

Na cestě

Do přepravek se mi osvědčují klasické velké hobliny nebo podobný typ podestýlky, např. skart se v přepravce rychle zapaří a zvlášť v autobuse to nemusí být úplně příjemné ani pro potkany, ani pro spolucestující. Hobliny jsou při převozu také výhodnější, pokud jedeme na výstavu. Potkan nemá v srsti prach ze skartu, dřevěných pelet a podobně. Před přejímkou ho pak nemusíte „pucovat“, aby srst nevypadala jako po útoku parazitů (prach z pelet může budit dojem napadení všenkami).

Vůně, jak na ně

V letních parnech se mi jednou dokonce osvědčila parfemovaná podestýlka, koupená omylem na chatu (chata = v tomto případě rekreační zařízení, nikoli místo na internetu :)). Jemně voňavé hobliny částečně překryly „vůni“, která se v teplých dnech velmi rychle tvořila. Cíleně bych potkanům hobliny s vůní jablka nebo citrusů nekoupila, vůně dřeva z pelet nebo seno je nám milejší než chemie. Pokud chcete udělat opravdu maximum pro odstranění nežádoucích pachů, použijte raději než uměle navoněné podestýlky odstraňovače zápachu. Já používám pár let pohlcovač v sypké podobě, který mám nasypaný v miskách na pečení (větší plocha = lepší pohlcování) na klecích. Neříkám, že to u nás stále voní po fialkách, ale na štiplavý čpavek těsně před čištěním to funguje dobře. V kombinaci s čističkou vzduchu uděláte pro zvířata i sebe maximum.

Bavíme se

Některé podestýlky by u mě 5 hvězdiček za savost nedostaly, ale za zabavení myšáků rozhodně ano. Patří mezi ně např. dřevitá vlna, seno, výstelková a hryzací kostka, slaměné hobliny, skart, bavlněné hadříky apod. Doplnit lze i ubrousky a toaletní papír, sice jsme trochu odbočili do pelíšků, ale pořád se bavíme o vystlání klece.

Moje „jak na to“

Kamarádi a majitelé mých odchovů z řad mazlíčkářů (myšleno hezky) se často ptají, jak je to u nás s čištěním. Bydlíme v normálním panelákovém bytě a náš cca tucet potkanů s námi bydlí v  obývacím pokoji. Co se týká počtu zvířat ve stanici, jsem minimalista, pro normálního člověka i tak nepochopitelné. Používám podestýlky, kterým jsem dala symbolických 5 bobíků (⃝⃝⃝⃝⃝), nejčastěji to jsou dřevité pelety, které měním  obvykle cca jednou za dva týdny. K tomu jsou myšové naučení chodit na rohové záchodky s kočkolitem (raději máme bílý minerální), ty čistím dle potřeby. Pokud je v kleci jeden záchod, jednou týdně, pokud dva, po dvou týdnech. Patra otírám a hamaky měním dle potřeby. Na kleci leží miska s pohlcovačem pachů a v bytě běží nonstop čistička.

Každý chovatel má jinou představu, jak by měla vypadat jeho ideální podestýlka. Jak sami vidíte, zvolit jednu podestýlku objektivně „tou nejlepší“ je skoro nemožné. Zvlášť ve společenství potkanářů, kde je různorodost názorů na denním pořádku. Protože jsem chtěla podestýlky i nějak obodovat, použila jsem jako kritérium dobu, jakou podestýlka vydržela v kleci. A to do chvíle, než mi partner připomněl, jestli už nemám čistit Přiznávám, i z něj jsem udělala tak trochu testovací subjekt. Nejlepší podestýlky u nás vydržely 10-14 dní, mají 5 symbolických bobíků. Dobré 7-10 dní, tedy 4 bobíky. Průměrné 5-7 dní, zbytek si domyslete. Přesto si neodpustím i svoje, subjektivní srovnání podestýlek:

1. Dřevní pelety
2. Konopné pazdeří
3. Bukové/dubové štěpky
4. Koňské hobliny/dřevěné odštěpky
5. Vše ostatní (s výjimkou skartu a hadrů, ty nedoporučuji)

Potkanářská veřejnost z facebookové skupiny „O potkanech bez obav“ pak používá podle ankety podestýlky v tomto pořadí:

1. Bukové/dubové štěpky
2. Koňské hobliny
3. Konopné pazdeří
4. Buničité válečky
5. Dřevní pelety

Tento článek neobsahuje pouze moje zkušenosti. Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na něm podíleli svými postřehy, poznatky, fotografiemi  atd. Děkuji!

Druhy steliva

1) Hobliny (např. Vitakraft, Chipsy)

• ⃝⃝⃝
• Nejklasičtější podestýlka
• Levnější mohou být prašné
• Dobrý poměr cena/výkon, nebývají drahé
• Nedoporučuje se používat hobliny z truhlárny, dřevo může být chemicky ošetřeno!

2) Odštěpky (např. TW, Alpenspam)

• ⃝⃝⃝⃝
• Koupit lze pouze ve velkém balení
• Oblíbené u chovatelských stanic
• Dobrá cena

3) Koňské hobliny (např. Bedmax, Profibed) či velké bezprašné hobliny (např. pan Malina, Stelta)

• ⃝⃝⃝⃝
• Dobře sají, téměř neprašné
• Koňské lze koupit pouze ve velkém balení
• Dobrá cena

4) Bukové/dubové štěpky (např. Rodentia – distributor)

• ⃝⃝⃝⃝⃝
• Kvalitní podestýlka
• Tvrdé dřevo dobře saje

5) Kukuřičná vřetena (jemná a hrubá; např. Avicentra)

• ⃝⃝⃝
• Potkan může chytit svrab (nepříliš často, ale může se stát, viz článek)
• Dražší podestýlka
• Je dobré smíchat jemnou a hrubou – lepší pro tlapky i savost

6) Dřevěné pelety – pro zvířata (např. Vitakraft, Jonáš)

• ⃝⃝⃝
• Pelety jsou dražší
• Na povrchu mohou být chladnější, v zimě do přepravky nejsou moc vhodné
• Slušně sají, po navlhčení se rozpadnou v prach, ne každému proto mohou vyhovovat
• Ve vyšší vrstvě prach propadne, na povrchu je podestýlka čistá, suchá

7) Dřevní pelety – na topení (např. CDP, K-produkt)

• ⃝⃝⃝⃝⃝
• Větší balení, výborná cena
• Dobře sají, po navlhčení se rozpadnou v prach
• Ve vyšší vrstvě prach propadne, na povrchu je podestýlka čistá, suchá i dva týdny

8) Pelety seno & sláma (např. Stelta)

• ⃝⃝⃝⃝
• Dobře sají, příjemně voní
• Sterilizované, nehrozí paraziti

9) Buničité válečky (např. Asan)

• ⃝⃝
• Vyšší cena
• Obecně bych řekla, že pro chovatele s méně zvířaty jsou vhodné
• Pro stanice nevhodné (nepoměr cena/výkon)
• Šetrné pro starší nebo nemocné jedince
• Vhodné pro alergiky

10) Kočkolit (např. Catsan, Mikeš)

• ⃝⃝⃝⃝⃝
• Cena proměnlivá, bentonitové bývají levnější, minerální dražší
• Dobře pohlcují vlhkost, velmi vhodné do potkaních záchůdků
• Mohou vysušovat tlapky, rozhodně nepoužívat jako podestýlku na celé dno!
• Je potřeba zmínit, že bentonit může způsobit trávicí obtíže – ale zatím není znám žádný případ, že by potkan kočkolit pozřel a ucpal si střeva

11) Slaměné pelety (např. Classic Friends)

• ⃝⃝⃝/⃝
• Slušně sají
• Pěkně voní
• Nejsou běžně k dostání

12) Slaměné hobliny (např. Limara)

• ⃝⃝/⃝
• Pěkně voní, spíše průměrná podestýlka
• Nepohlcují vlhkost tak dobře, jako jiné podestýlky

13) Pelety – obilné stelivo (např. Stelta)

• ⃝⃝⃝/⃝
• Dobře sají, příjemně voní
• Je sterilizováno – nehrozí, že zvíře chytne z podestýlky parazity
• V nižší vrstvě mají tendenci lepit se na dno, je potřeba nechat dno odmočit při čištění klece
• Pozor na přemokření, viz článek

14) Konopné pazdeří (JLP-shop.cz)

• ⃝⃝⃝⃝⃝
• Hezky voní, dobře saje
• Může dělat nepořádek kolem klece

15) Dřevitá vlna (např. Limara)

• ⃝
• Nevhodné jako podestýlka
• Dobré na hraní, do pelíšku

16) Skartovaný papír („udělej si sám“)

• ⃝/⃝
• Velmi levná podestýlka
• „Kancelářská“ verze z kancelářského papíru saje spíše podprůměrně, pozor na kancelářské svorky!
• Skartované noviny sají lépe (tiskařská čerň již není škodlivá, jako tomu bývalo dříve)
• Naprosto nevhodné jsou propagační letáky

17) Inkontinenční podložky/podložky pod miminka (např. Dm)

• ⃝⃝⃝⃝/⃝
• Hodnocení je pro 1 zvíře/box Duna
• Dražší, výhodněji lze sehnat v některých drogériích
• Speciální typ podestýlky, používáme pro stará zvířata nebo pro zvířata při rekonvalescenci
• Alternativou je i např. dětská plínka do pelíšku, zvíře stále leží v suchu (např. u zvířat s pohybovými obtížemi)

18) Seno (např. Pan Malina)

• ⃝
• Nevhodné pro potkany jako podestýlka
• Vhodné na hraní, vystlání pelíšků a podobně